Vánoční pohádky - Svatojánský věneček

28. prosince 2015 v 17:05 | Dincie |  Filmové recenze
Teď to začne být horší. :-x :-D :-D Respektive se přesuneme k pohádce, která dost nadějně kandiduje na jednu z nejhorších pohádek, kterou jsem kdy viděla - a to můžu s klidem napsat, že jsem viděla skoro všechny české pohádky.
První pomyslnou ztrátu bodů pro Svatojánský věneček zajistil Jirka Mádl, kterého opravdu velmi silně nesnáším. Ale budiž, tak jsem si říkala, že mu dám šanci (konečně, třeba ve Škole ve mlejně, nebo v Lásce rohaté nebyl tak hrozný, tam mu ty role celkem seděly…) a třeba překvapí…

Nepřekvapil.
Ovšem ani si moc nezadal s ostatními příšernostmi, kterých se pohádka snad snažila narvat do každé minuty, co to šlo. Určitě museli překonat nějaký rekord…


Hlavní hrdina, kuchař Ondra alias Mádl byl absolutně bezvýrazná postava bez jakkoliv vystiženého charakteru a bez špetky osobnosti. Podváděl, lhal, pekl placky, převlékl se za ženu, jednou držel dveře a dvakrát se topil - jednou z toho úspěšně. Bohužel šlo až o druhý pokus, který byl na konci. Kdyby se utopil hned na začátku, byla bych raději, ale co se dá dělat…:-D

Princezna Verunka alias Eliška Jansová byla krásná, ale jinak naprosto naivní, nesympatická a jednoduše divná princezna. Slovo atypická je až příliš jemné. Její výpočty teorie relativity a další matematicko-fyzikální kousky působily více, než trapně a nafoukaně. Jevily se dost uboze, a když bylo několikrát zdůrazněno, jak je díky tomu vlastně strašně chytrá, vzpomněla jsem si na Mahulenu Bočanovou z pohádky O nejchytřejší princezně a její parametry inteligence ve stylu: "Kolikrát jsem si rozbila koleno, když jsem jako malá upadla? Nevíš? Ha! Já jsem tady ta nejchytřejší!"

Krásným dokladem, jak to s tou chytrostí vlastně bylo, se stává prostá scénka, kdy si nejprve princezna dlouze na tabuli křídou propočítá jaká je asi pravděpodobnost, že její rukou hozený věneček vyloví krásný profesor. Překvapivě zjistí, že je pravděpodobnost větší, než nula a potěšena tímto zjištěním vyběhne ven ze zámku věneček házet. Bohužel už si nepropočítala, že když chce jít házet věnečkem, potřebuje nejdřív ten věneček… Naštěstí ji na náměstí zarazí tajemně uvězněná Cibulková v kleci zaparkované na tomto "nenápadném místě" a zeptá se jí:

"Ty chceš jít házet věneček?"
"Ano,"
"A máš věneček?"
"Ne,"

Co dodat? :-D Vězenkyně Cibulková naštěstí zrovna jeden v rukávu má a tak princeznu podaruje a ta samozřejmě hned běží k řece, která je momentálně přecpaná těmi, kteří chtějí házet i těmi, jenž přišli lovit. Diváka tak nutně napadne prostá úvaha: "Proč sakra chvíli nepočká, až tam nikdo nebude?" Ne, nepočká. To asi proto, že je tak strašně chytrá…

Když nad tím přemýšlím, jediný prvek a postava, kterou jsem z celé pohádky shledávala zábavnou a dobrou, představoval Pavel Liška alias tajemný markýz. Z jeho úst vzešly jediné 2 dobré hlášky za celou tu dobu. První vznikla při rozhovoru s králem Bolkem Polívkou, kdy se král zeptal:

"A co vy, pane markýzi? Vynalézáte?"
"Ne. Já si myslím, že to nejdůležitější už bylo vynalezeno."
"A co to je?"
"Šibenice."

Když už jsem u toho, král nebyl úplně špatná postava, ovšem jeho i Polívkův potenciál náramně ubili a zpackali, takže to byl ve výsledku někdo, kdo se dějem jen mihnul a nic moc, kromě zkažené nálady, nepřinesl.

Smůla a škoda, kterou ovšem v této pohádce neváhali napáchat ve větším množství - mezi další promarněné talenty, které jsem po ten 90 minutový čas litovala, patří i Petra Polnišová alias dvorní dáma, kamarádka princezny, chůva a služka pro všechno v jedné osobě; královský rádce alias Jan Vondráček (který mě moc bavil v Tajemství Lesní země), Norbert Lichý či konečně snad nejvíce nevyužitý Ivan Trojan alias super ujetý italský profesor, který motá tak, že mu nerozumí dospělý, natož chudáček dítě.

Navíc je bolestné, když si při jeho (obávám se, že opět nadhodnocené) inteligenci neuvědomí, že zastavovat se v průběhu prchání, proto aby se vysmál těm, jenž ho pronásledují, není zrovna ideální. Nebo že když visí někde za kabát, mohl by si ho zkusit nejprve vysvléci, místo toho, aby se na něm točil jako žížala na háčku. Ale budiž, asi to mělo vyplňovat jakýsi komický prvek pohádky.

Proč tam potom ovšem narvali další 3 trhlé chlápky, nápadníky princezny, kteří vypadali, že utekli z jedné a té samé psychiatrické léčebny, to už jsem opravdu nepochopila. Všichni tři byli bohužel silně trapní a ve své snaze přilákat ruku princezny plnili pověstné nutné křoví. Navíc mi neskutečně vadilo, že každý z nich byl z jiné země a mluvil proto s jiným přízvukem, což v kombinaci s Trojanem vytvářelo shluk naprosto nesrozumitelných skřeků a zvuků. Situaci zachránil opět jediný zajímavý prvek, a to markýz, který se také postaral o první pocit napětí, že teď teda o něco jde - a to v momentě, kdy vysvětlil své splnění princeznina úkolu.

Taky musím zmínit tu jeho druhou dobrou hlášku, která vznikla opět v komparaci s králem a s princeznou. Princezna se zlobila na Mádla a tak řekla:

"Tatínku, měl bys ho potrestat!"
Královi se nechtělo přemýšlet, nebo něco řešit a tak záludně opáčil: "A za co?"
"Za drzost," vložil se do situace markýz, "kde máte kata?"

No a tím to končí. Dál už se v pohádce divák dočká jenom momentů, kdy se svraštěným obočím hledí na obrazovku a z jeho rtů plyne stále totéž a totéž slovní spojení: "To jako vážně???" Vážně. Vážně letí balónem, vážně je ta princezna strašně chytrá a Mádl vážně pořád dokola opakuje: "Já nejsem kuchař, já jsem plavec." - Načež se teda utopí.

Princezna mu bohužel vrátí život a on ji za to zbouchne. Kdy to ovšem stihli, to netuším, protože princezna má pořád ty samé šaty a žádné plynutí času naznačeno nebylo. Aby to bylo úplně dokonalé, musí se ještě Trojan vrhnout na Polnišovou. Byla jsem opravdu ráda, že se objevily osvěžující závěrečné titulky.

Na závěr svého hodnocení této pohádky musím podotknout, že mě režisér Jiří Strach zklamal, zrovna od něj bych čekala mnohem, mnohem lepší výtvor. Škoda. Podle hodnocení ze školy, krásná čistá 5.

Hvězdičkové hodnocení :

(↓ Asi v tomto momentě, když si princezna vzala věneček od tajemné osoby uvězněné v kleci, poprvé zapřemýšlela, že je na tom něco trošku divného..., ale představa krásného profesora tuto myšlenku naštěstí rychle zapudila...↓)



(↓ Přitopený ne-kuchtík Ondra vidí poprvé v životě nějakou kytku...↓ )



(↓ Tajemný markýz alias Diblík pronásleduje princeznu za každou cenu. Má trošku komplex ze své matky a tak si ho kouká nějak vynahradit... ↓)



(↓ Strašně chytrá princezna konečně našla svůj idol. Ve stejných šatech ji za chvíli spatříme již těhotnou...↓)




 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 29. prosince 2015 v 17:57 | Reagovat

Je to jediná z letošních nových pohádek, co jsem viděla. Ale byla fakt taková.. podivná. Ne přímo na pětku, ale ani na dvojku, možná na trojku ani ne... :-)

2 Mniška Mniška | E-mail | Web | 12. ledna 2016 v 12:36 | Reagovat

Mádl :D ...
Hele, ale za něco jsem těm "pohádkářům" vděčná. Výsledkem jsou totiž Tvé absolutně skvělé recenze :D
Moc jsem se pobavila. Mádl se utopil, stačil zbouchnout princeznu :D
No, taky jsme pohádku chtěla vidět, ale neviděla. Přečetla jsem si recenzi, to bylo lepší.
A hodnocení "radši nevidět" mě taky pobavilo :D

3 Dincie Dincie | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 23:39 | Reagovat

:-D [2]: - Jsem hrozně ráda, že to konečně někdo ocenil. :-D Děkuju ještě jednou za pochvalu, musím říct, že jsem si psaní téhle recenze fakt docela užívala. :-D Ale to ani nešlo jinak..., byla to taková kravina, že jsem měla strašnou potřebu se z toho vypsat - jenom díky téhle pohádce vlastně vznikly ty ostatní recenze, protože jsem prostě MUSELA...:-D :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Vážím si Vaší návštěvy! Ať už jste odkudkoliv...! ;-) :-D ;-)

Flag Counter