Květen 2009

Od Mitsuki

31. května 2009 v 16:42 | Dincie

Achoj! Mitsuki mě a ještě dalším, nepochybně prima slečnám vyrobila diplom....za věrnost.... Děkuju!!!


Diplom od Hannah

31. května 2009 v 10:58 | Dincie
Achoj! Včera jsme byly s Hannah na skvělém výletě!!!! Takže jsem byla mimo počítač! V brzké době by měla přibýt kapitola k Čarouzlenkám, ale ještě nevím kdy.... Takže to jen tak pro zajímavost! Hannah mi včera udělala nádherný diplom! A protože myslím, že by byla zase škoda ho jen zařadit do mých diplomů a nezveřejnit samostaně, tak je tady, děkuju ti moc, Hannah! :-) Je krásný a to, co jsi mi tam napsala mě hrozně moc potěšilo!!! děkuju!!!



Chemie je....

27. května 2009 v 19:27 | Dincie |  Ankety


Měsiční svit

27. května 2009 v 18:11 | Dincie |  Laye, které už na blogu byly
Měsiční svit - sova větší


Měsiční svit


- Achoj! Tak jsem zase změnila design....tentokrát je to Měsiční svit...:-D
- Věnuji ho Mitsuki...


Měsiční svit

Diplom od Kamilky

26. května 2009 v 16:29 | Dincie

Kamilka mi vytvořila úchvatný diplom!!! Moc se mi líbí! Je moc krásný!!!

Děkuju ti moc, je fakt neuvěřitelně krásný a moc mě potěšil!!! Dokonalý!!! Prostě zase originální, jako ty!!!


Supreme

24. května 2009 v 16:54 | You Tube |  Robbie Williams

Dáváš přednost...

23. května 2009 v 21:46 | Dincie |  Ankety


Hrozba času

23. května 2009 v 17:02 | Dincie |  Laye, které už na blogu byly
Hrozba času 3


Hrozba času


- Achoj! Tak jsem vyrobila nový lay...problém, je v rozlišení.....byla jsem nucena ho uložit v nízké kvalitě!!! Tohle na blogu nesnáším!!! Jen obrázky do 400 kB...pěkně hnusné omezení!!!

- vyjadřuje hrozbu času, ktrerý je v Jil, právě teď a ještě bude....
- věnuji ho Viccky!!!



Hrozba času


Jil - Čtrnáctá kapitola

22. května 2009 v 20:14 | Dincie |  Jil - Druhý díl
Achoj! Tak je tady konečně další kapitola, na přání Hannah k Jil...tak...příjemné čtení!!!



Jil - Druhý Díl :

14. Kapitola - "Aktenské květy"

Lucie se sama pro sebe pousmála. Seděla na židli u okna a odpolední sluneční paprsky jí dopadaly do tváře a vytvářely lesklé odlesky na jejích havraních vlasech. Byla to krásná chvíle. Lucie se znova pousmála a na chvíli brouzdala vzpomínkami. Jil se jí včera zeptala, jestli by nechtěla Viliema provázet do Nellondu a tam se postarat o vyhladovělý lid, zatímco se Viliem jednou pro vždy zbaví nepotřebných a proradných kněží. Lucie byla za tuto nabídku ráda a bez dlouhého váhání ji přijala. Aspoň přijde na jiné myšlenky. Tady na ni příliš dopadal strach o Filipa a každý den bez něj byl stejně nudný a všední. Na chvíli zavřela oči a v mysli si představila jeho veselou tvář. Už aby byl zpátky. Ještě chvíli jen tak seděla s očima zavřenýma a usmívala se, pak se ozvalo zaklepání na dveře jejího pokoje a ona neochotně otevřela oči. "Dále…" pokynula příchozímu. Do pokoje váhavě vstoupila Najdn a Dejnr. "Krásné odpoledne…" zahihňala se Najdn a lehce se poklonila. Dejnr jen zvedla oči a omluvně se na Lucii usmála. "Král Viliem by s vámi chtěl probrat…" začala vysvětlovat Dejnr, ale Najdn jí do toho rychle vpadla. "…Podrobnosti ohledně cesty do Nellondu…!" pokývala hlavou vážně. Dejnr se na ni zamračila. "Raději bys měla vyzdobit zahrady, odjezd je nejspíše taky důležitý…" nadhodila. Najdn se plácla do čela a vypískla. "Já málem zapomněla!" vykulila oči na Lucii a utíkala chodbou pryč. Dejnr se ušklíbla a pak rozesmála. Lucie jen zakroutila hlavou, ale taky se rozesmála. Najdn byla prostě Najdn. "A taky vám mám vyřídit poděkování od Jil, je velice ráda, že jste se rozhodla odjet…" dodala pak Dejnr. Lucie přikývla. "To já taky…" vstala a následovala Dejnr za králem. Obě procházely chodbami, zatímco Dejnr povídala. "Od té chvíle co se pan Denor vrátil z Katautova vězení musíme plnit každičkou drobnost….všechno se vrátilo do starých kolejí…" povzdychla si. "Ale…nás to baví a je také pravda, že už naši práci nekontroluje tak často, jako předtím….hodně času teď tráví u podstavce a sleduje, jestli je všechno v pořádku…" Lucie přikývla. To bylo Dědkovi podobné. "Pořád se ještě staráš o výzdoby sálů a pokojů pro hosty?" zeptala se. Dejnr přikývla. "Hodně mě to baví…, ale také se starám o skleněné vitríny...." na chvíli se odmlčela a zvažovala, jestli má pokračovat. Pátravě se rozhlédla kolem sebe a pak se pohledem vrátila zpět k Lucii. "Víte, neměla bych o tom asi mluvit, ale z jedné vzácné vitríny zmizel Katautův rubín…, skvost, který byl zasazen na Katautově přilbici…, ale při jedné bitvě se odlomil…." Lucie se na Dejnr překvapeně zadívala. "A nevíte kdo ho odnesl?" Dejnr se zamračila. "Pan Denor….podle jistých zdrojů je teď v podstavci….zasadil ho tam…., to tam také každou chvíli kontroluje!!!" vysvětlila Dejnr a zase rychle pokračovala. "Podle mě je to nezodpovědné, zasadit do podstavce jeden z nejvzácnějších klenotů, i když je to proto, aby se podstavec spravil….!" Povzdychla si. Lucie se na ni usmála. "Denor ví, co dělá, určitě se s rubínem nic zlého nestane…!" uklidňovala Dejnr. Ta přikývla. "Asi máte pravdu, víte, v poslední době je toho nějak moc…" zase se opatrně rozhlédla kolem. "Podle legendy má být zničena brána do říše Katautovy a ona už přece udělala jednou chybu…!" zašeptala. "Ale Martin neměl nic zlého v plánu, když do Říše Katautovy utekl…, teprve když…." namítla Lucie a nechala poslední větu nedokončenou. "Vidíte, další lehkovážnost, propustit toho ničemu na svobodu….a pak i Denora!!!" zamračila se Dejnr. Lucie si jen povzdychla. "Jen sama Jil, král Viliem a Denor tomu všemu rozumí….!!! Shrnula to Dejnr, protože už byli na konci chodby vedoucí to trůnního sálu. Lucie se na Dejnr znova usmála a vešla to sálu. Viliem už na ni čekal. Lucie i Viliem se lehce uklonili tomu druhému v královském gestu slušnosti. "Ráda vás vidím, objevily se snad nějaké problémy ohledně cesty do Nellondu?" zeptala se. Viliem si povzdychl. "Ne, jenom jsem vás chtěl požádat o radu…" Lucie se zamyslela. "V čem přesně?" chtěla vědět. "Obyvatelé Nellondu jsou hladoví a žijí v bídě, protože vlivem velkého horka se všechny rostliny spálily….díky Jil jim můžeme odvést potraviny, ale….je to jen dočasné řešení….víte, napadlo mě, země krále Angora taky v létě podléhala velkým horkům a suchu, tak jestli neznáte nějaké rostliny, které si i s tímto problémem dokáží poradit…?" vysvětloval. Lucie se usmála. "Samozřejmě, ale ani vaše manželka je tady nemá… jsou speciálně vyšlechtěné, takže by si s Nellondským horkem a suchem měly poradit…" uklidnila ho. "Ale…pokud by jste chtěl….vím o zemi, kde rostou...., můžu vám ukázat které to jsou…stačí, když uvidíte jednu a už ty ostatní odrůdy hravě poznáte…, uvidíte proč…!" byla ve svém živlu Lucie. Viliem se pousmál "To byste byla velmi laskavá….!" Šťastně se na ni usmál. "Byly pojmenované podle země, kde je takto vyšlechtili…jsou to Aktenské květy…, můj otec byl vždy s Aktenským králem přítel a jednoho dne mu je Aktenský král přivezl jako dar….od té doby se začaly u nás pěstovat, jako malá jsem byla i v Aktnu…a vždycky mě tyto květy fascinovaly….tam jsem poprvé slyšela také ten příběh o nich…, jak je otec dostal darem od svého přítele a jak to byl nebeský dar, když zemi trápila ona sucha…" začala vyprávět Lucie. "A jak ty květy vypadají?" zeptal se zvědavě Viliem. "Jsou naprosto jedinečné, mají pevný, tvrdý stonek, jen jeden list a kolem středu obrovský květ. Ten je tam hlavně proto, aby chránil střed před největším horkem. Květy mají jasné, ostré barvy, většinou je to žlutá, červená, nebo modrá, ale jsou i jiné odrůdy s fialovou a růžovou…., když květ odpadne střed zmohutní a zesílí, pomalu se zvětšuje a když nabude tvaru, který se podobá cibuli a velké velikosti, může se naříznout… uvnitř jsou semena, je to jako plody pšenice a jsou současně také semena. Je jich tam velmi mnoho a tak se může část použít na mouku, na chleba a část k vysazení dalších rostlin…." Dodala Lucie. Viliem se usmál. "To je fantastické!" zaradoval se. "Pojedeme pro ně tedy do Aktnu?" zeptala se Lucie trošku smutněji, protože na to druhé místo, kde rostly ona už nemohla. "Ano, vadilo by vám kdybychom odjeli hned zítra a pak jeli do Nellondu?" chtěl vědět. Lucie se zadívala ven z okna. Sluneční paprsky se jemně odrážely od okenní křišťálové tabulky a kreslily po místnosti duhové odlesky…Slunce a křišťál, tak přesně nad tím žasl i Filip….zase si na něj vzpomněla a usmála se sama pro sebe. Třeba čas poběží rychleji, ostatně čím dříve odjede, tím lépe. Otočila se zpátky na Viliema. "Ne, budu ráda…" odpověděla upřímně na jeho otázku a znova se usmála.

Filip se rozhlédl kolem sebe. Většina krvežíznivců byla poražena a ti zbývající utíkali zpátky do lesa. Několik členů brány je chtělo pronásledovat a zneškodnit, ale Darat je zadržel. "Daleko neutečou, jsou vyčerpaní, raději teď pomozte raněným…!" přikázal. Členové se zklamaně otočili na prchající bojovníky, ale uposlechli velitelova rozkazu. Všichni se teď kolem Darata shromáždili, aby si poslechli co má v plánu dál. "Naštěstí jsme útok krvežíznivců odrazili, samozřejmě to neznamená, že by na nás nemohli znova zaútočit, ale myslím, že jsme jim dnes dostatečně ukázali, že nás nemají podceňovat…a tak si myslím, že se na nás už neodváží znova zaútočit…" zhodnotil jejich situaci Darat. "A co když přece?" zeptal se podezíravě Lukáš. "Pak bychom je znova odrazili a navíc by byli v nevýhodě, protože jsme jen jeden den a půl od jižní brány…." Namítl Darat. "A kdy vyrazíme na cestu?" chtěla vědět Veronika. Darat si povzdychl. "Teď hned ne, jsme moc vyčerpaní a unavení, potřebujeme alespoň malou přestávku…vím, že je nebezpečné tady zůstávat, ale zranění by to jinak nemuseli přežít…" vysvětlil a pokynul všem kolem, aby si šli odpočinout. Za chvíli tam stál jen on a Veronika. Ta chtěla proti tomu něco namítnou, ale pohled jí padl na Daratovu pravou ruku. Kožená rukavice byla rozseknutá a přes zápěstí se táhla dlouhá, tržná rána, ze které tekla rychle krev. "Co se ti…" začala otázku a natáhla se po jeho ruce. Darat se nechápavě podíval na ruku, ale pak ji rychle schoval za záda. Veronika se zamračila, překvapená jeho reakcí. "Dej mi ji, jsi zraněný, ošetřím ti to…." Znova se po ruce natáhla. Darat ucukl. "To - to nic není!" vyhrkl rychle. "To vidím, jak to, že ne!" znova se zamračila, tentokrát tvrději. "Vážně to NIC není!" opakoval Darat, sundal si druhou rukavici a ránu jí rychle přikryl. Nebyl ale dost rychlý. Veronika si stačila všimnout zvláštního prstenu ve tvaru dvou měsíců, který se na okamžik zaleskl v odpoledním slunci. Darat se na ni rozpačitě usmál a odešel pryč, ke svému koni, aniž by o jejím postřehu věděl. Veronika se sama pro sebe zamračila a přemýšlela CO to může znamenat, ale žádný smysl jí to nedávalo… Pohledem sklouzla na Efikera, který hrabal naštvaně kopytem v zemi a dožadoval se své paní. Ještě jednou se na Darata otočila, pak přešla k Efikerovi a hladila ho po sametové hřívě. "Však já se to jednou všechno dozvím!" zašeptala si sama pro sebe, ale nemyslela teď jenom na Darata.



Všechna spřátelená království

20. května 2009 v 21:37 | Dincie |  Spřátelená království


Aneb jak to po celou dobu bylo s mým
spřátelováním i nespřátelováním...



doušek





doušek

doušek

doušek









doušek




Zrušení spřátelení z mé strany = /
+ = zrušení blogu
* = přesídlení jinam
- = místo, aktuálního přesídlení...

Hlásněte si prosím...

20. května 2009 v 21:31 | Dincie |  Moje názory a zážitky
Hlasujte prosím pro Kamilku tady....proč si můžete přečíst tady, ale myslím, že si to doopravdy zaslouží......a uděláte dobrý skutek.... Děkuji!!!


Hodina duchů

20. května 2009 v 21:29 | You tube |  Lucie Vondráčková

Travis - Closer

20. května 2009 v 21:29 | You tube |  Travis








Co bylo dříve ???

19. května 2009 v 21:51 | Dincie |  Ankety

Hlasujte...

18. května 2009 v 19:00 | Dincie |  Moje názory a zážitky
Hlasujte prosím pro Kamilku tady....proč si můžete přečíst tady, ale myslím, že si to doopravdy zaslouží......a uděláte dobrý skutek.... Děkuji!!!


Představuji osobnosti - Robbie Williams

18. května 2009 v 18:49 | Dincie |  Osobnosti
Robbie Williams

Narodil se 13.2.1974 v Anglii. Plným jménem Robert Peter Williams. V 16. letech předčasně opustil školu a chtěl se stát hercem. To se mu nepodařilo a ani v jiných zaměstnáních neměl valný úspěch. Jako prodavači se mu také nedařilo, protože odrazoval zákazníky. V roce 1991 nastal obrat, když se stal členem nové chlapecké skupiny Take That. Ani tam ovšem neslavili hned úspěch, na jejich první koncert přišlo jen deset lidí a jeden pes...později však jejich hudba zlákala milióny fanoušků a slavili obrovské úspěchy, které sebou ale přinesly drogy a alkohol. V roce 1995 odešel ze skupiny na sólovou dráhu. Zpočátku neslavně - jeho provedení písně George Michaela Freedom ´90 bylo málem propadákem, ale už druhým singlem Old Before I Die z roku 1997 svou reputaci vylešil. V rioce 1998 už byl Williams nominován na hudební cenu British Award v šesti kategoriích, přičemž ve třech z nich (nejlepší mužský interpret) nejlepší singl (Angel) a nejlepší videoklip (Millennium) zvítězil. Na albu Swing When You´re Winning nabídl posluchačům několik coververzí starých swingových skladeb.


Diskografie:

Life Thru a Lens (1997), I've Been Expecting You (1998), Sing When You're Winning (2000), Swing When You're Winning (2001), Escapology (2002), Live at Knebworth (2003), Greatest Hits (2004), Intensive Care (2005), Rudebox (2006).








Skupina Take That





S maminkou

















Poznáte ho? Nápověda : Má růžové mašličky...





Jak šel čas...

















...jak by mohl vypadat, kdyby hrál ve Stmívání....co myslíte, na kterou postavu by se tam hodil?







a jeden úsměv na závěr....



Kontakt

17. května 2009 v 16:08 | Dincie

Jak Dincii kontaktovat???

-----------------------------------------------

Pokud ne přes tento blog, PORTÁL, nebo některou z mých manekýnek, tak úplně nejspolehlivěji vám odpovím a ozvu se přes email :





(Hlavně platí pro konverzaci ohledně layů)
-----------------------------------------------




My Way

17. května 2009 v 14:28 | You Tube |  Robbie Williams


Představuji osobnosti - Eragon

16. května 2009 v 13:42 | Dincie |  Osobnosti
Edward Speleers

Narodil se 21.12. 1987 v Anglii. Už od malička se věnoval hraní, které ho hodně bavilo. Na střední škole stvárnil hlavní role ve školních představeních Richard III. a Hamlet. Do Eragona nikdy nehrál ve filmu, ale spíš z legrace se zůčastnil konkursu na hlavní roli Eragona, vyhrál ho s velkou převahou nad ostatními zájemci, které předčil.

Jako Eragon

Objeví svou cestu jako jeden z legendárních Dračích jezdců. Se svou dračicí Safirou a učitelem Bromem je Eragon odhodlaný obnovit zlatý věk spravedlnosti, který kdysi panoval v celé zemi - pokud se mu ovšem podaří přežít podlé intriky zlého krále Galbatorixe.

Shrnutí

Eragona jsem nejdříve četla jako knížku, pak jsem se podívala na film. Musím uznat, že knížka byla fantastická, plná Safiřiného jemného humoru a Eragonovy tvrdohlavosti. Bylo nádrerné, objevovat spolu s Eragonem tajemný, krásný ale krutý svět Dračích jezdců a prchat před zlým Durzou a Galbatorixem. Svět Dračích jezdců byl otevřený dokořán a čekal na čtenáře, až ho začně pomalu a překvapeně objevovat. Na film jsem se moc těšila, ale byla jsem překvapená příliš otevřeným koncem a také nedostatkem postav, které tam měly podle knížky vystupovat. Celý film mě bohužel zklamal, protože se v porovnání s knížkou moc nepovedl, ale na druhou stranu pro ty, kteří viděli jenom film, nebo četli knížku potom to nebyl takový skok.





Eragon a Brom




Eragon a Arya





Eragon a Arya




Eragonův bratranec Roran se svou milou Katrinou




Katrina





Eragon a Safira




Arya




Arya a Brom




Murtahg a Ažihad





Galbatorix a Durza




Eragon



Wida

14. května 2009 v 7:35 | Dincie |  Moje názory a zážitky

Moje úvaha na téma Wida a spol.

Chtěla bych se trošku zamyslet nad tím, co člověka v tomto případě děvče, dovede až k tomu, že jde, lidově řečeno přes mrtvoly…To opravdu nevím, asi jsem špatně vychovaná, protože jsem zastáncem fair-play a stejných šancí pro všechny. Docela lehce dokážu pochopit, že jsou lidé, kteří touží po vítězství za každou cenu a opravdu dokážou obětovat ledacos..ale dosáhnout vítězství tím, že budu pomlouvat, osočovat a zastrašovat…to je na mě prostě silné kafe…ještě k tomu, pokud to vítězství se netýká přímo mé osoby…to mě právě přivádí na myšlenku, jestli ten, za kterého tak nečestně bojuje nestojí v pozadí, vždyť se ta špína na něho vlastně přenáší…


Ale teď už konkrétně, je mi jasné, že ti, kteří na můj blog chodí jsou s tímto případem dostatečně obeznámeni, ale já si to alespoň trošku srovnám v hlavě…do soutěže o N.B. na jednom konkrétním blogu se přihlásí ty, které pochopitelně chtějí vyhrát a později se těšit ze zaslouženého vítězství a patřičně ho zviditelnit na svém úspěšném blogu…to je jasné, od toho jsou přece podobné soutěže pořádány. Po nějakém čase se vyloupnou největší favoriti, v tomto případě favoritky a začíná jít o hodně…Je logické, že většinou dávají ti, kteří soutěž sledují své hlasy těm, které znají nebo mají jako SB. Jistě najdou se i tací, kteří spravedlivě kouknou na každý blog a pak se rozhodnou pro ten, který je více přesvědčil. Jenom se nemůžu zbavit dojmu, že jde spíše o to, který z účastníků posbírá více hlasů od svých známých. A v této chvíli vstupuje na scénu " moje oblíbená" Wida. Obchází blogy těch nešťastnic, které daly svůj hlas ( podle svého svědomí a svobodné volby) té, kterou si rozhodně nepředstavovala na stupni vítězů a začíná s ošklivými pomluvami (jak nízké a odporné), včetně komentářů na blogu se soutěží. Mimochodem ty komentáře jsou hrozně prostoduché, hloupé a urážlivé. To mi moje povaha nedá a můj nutkavý pocit vyjádřit se k té sprostotě přejde v to, že se do sporu vložím a napíšu svůj komentář…navíc u mě převážilo i to, že pomlouvaná blogařka (Tímto zdravím Kamilku) je veliké sluníčko, milé, veselé s hřejivým pohledem na svět a srdíčkem na dlani. Jenže to by nebyla "Widuška", aby si to nechala ve své tuposti, zlobě a nepřejícnosti jen tak líbit. Musí přece odpovědět s krásnou a vytříbenou češtinou, radost pohledět a číst!!!Mě to nedá a opět kontruji (já prostě tyhle lidi strašně nesnáším…bože, co z ní ještě vyroste…) Tak si vyměníme pár komentíků, ve kterých se pochopitelně její zloba přenese na mou osobu. Proto mě vůbec nepřekvapí, když se majitelka blogu, na kterém S.O.N.B. probíhá, vloží do našeho sporu a projeví svůj názor na (opakuji) svém blogu a smírnou cestou se snaží hádku ukončit. Ale to si tedy naběhla, Wida se s velkou chutí pustí i do ní ( No co si to vůbec dovoluje, vyjadřovat svoje názory na svém blogu, to Widuška rozhodně nestrpí!) A začne znova a znova kolem sebe házet tu špínu, které musí mít plnou hlavu i srdce. To už nevydrží další, které se chodí dívat, jak si stojí ty, kterým dávají své hlasy a začnou doplňovat své komentáře proti Widě. (Hřeje mě u srdce, že takové jsou a nejsou lhostejné k tomu, co se kolem nich děje a vloží svoje srdíčko do sporu o dobrou věc…Tímto zdravím Mitsuki!)


Uvidíme, jak celá soutěž dopadne, máme před sebou ještě jedno kolo a Wida jistě povolá do boje své stoupence, stejné hodnoty, (pokud se to tak dá nazvat) aby hlasovali za její oblíbence. A tímto se dostávám ke své úvodní úvaze. Nejsou ty, za které takto pochybně a nečestně bojuje (Jsem přesvědčena, že si vymyslela další jména do komentářů a byla to jen ona sama) také spoluodpovědné za její činy a skutky, když se k tomu vůbec nevyjádřily a nenapsaly svůj komentář, vždyť soutěž sledují, záleží jim na jejich vítězství a nic, neříká se nadarmo, že mlčení je souhlas…to Kamilka se rozhodně ozvala a vložila do diskuze a také mohla jen přihlížet a čekat, jak se to všechno vyvrbí…


Takže já mám už o vítězi naprosté jasno a nemusím ani čekat do třetího kola, pro mě je jasná vítězka Kamilka, svou lidskostí a hřejivým srdíčkem, vítězkou bez intrikaření, pomluv a sprostoty!!!Pro ty, kteří by chtěli poznamenat, že původní soutěž byla o nejlepší blog, pak tedy dodávám, že je pro mě vítězkou o lepšího člověka!

a pokud by vás její komentáře zajímaly...Tady je možnost....

Diplom od Mitsuki

13. května 2009 v 15:38 | Dincie

Sice jsem si ho uložila do mých diplomů, ale bylo mi líto, že se tak nádhrerné a originální dílo nezobrazí na titulu stránky!!!!! :-D :-D :-D





Vážím si Vaší návštěvy! Ať už jste odkudkoliv...! ;-) :-D ;-)

Flag Counter